Jícnová echokardiografie umožňuje lékařům získat podrobnější obraz. Neprovádí se totiž přes hrudní stěnu, ale přímo zevnitř – jícnem. Část jícnu se nachází v těsné blízkosti srdce, zavede-li se tedy do něj drobná ultrazvuková sonda, je možné dosáhnout opravdu kvalitního zobrazení.
Často jde o doplňkové vyšetření ke klasickému echokardiografickému vyšetření přes hrudník. Přistupuje se k němu i tehdy, když lékař potřebuje detailnější obraz, například zobrazení chlopní s přesnou identifikací srdeční vady s možností načasování kardiochirurgického výkonu. Často se jícnová echokardiografie provádí po prodělaných mozkových příhodách, kdy se zjišťuje, zda nebyl zdroj vzniklé mozkové příhody, krevní sraženina (trombus) ze srdce. Vyšetření se provádí také i před výkonem v arytmologickém centru, při fibrilaci síní, kdy je plánováno zrušení arytmie ablační metodou.
Jedná se o velmi přesnou metodu k identifikaci onemocnění také při infekci s poškozením chlopenního aparátu, kdy můžeme zjistit endokarditické postižní chlopní či nitrosrdečních dutin, ev. při přtomnosti cizích materiálů v nitrosrdeční dutině jejich infekční poškození.
Jak se na jícnovou echokardiokrafii připravit?
Důležité je 4 hodiny před vyšetřením vůbec nejíst a nepít, ráno byste měli vynechat léky, které běžně berete. V žádném případě není vhodné podvádět, jedná se totiž nejen o úspěch vyšetření, ale zejména o vaši bezpečnost. Při případném dávení by vám mohly stoupnout žaludeční šťávy a riskovali byste jejich vdechnutí.
Vyšetření trvá 20-30 minut. Během vyetření ležíte na levém boku. Nejprve skousnete mezi zuby chránič, poté vám bude ústy a dále hltanem zavedena jícnová sonda až do jícnu. Na závěr vyšetření se krátkodobě sonda ještě dostane do žaludku. Pokud vás tato praktika děsí, nebo je pro vás nesnesitelně nepříjemná, hltan se zklidní sprejem na lokální umrtvení, eventuálně se mohou podat utišující přípravky. Dýchat můžete volně nosem po celou dobu vyšetření. Často se během vyšetření zavede do žíly malá kanyla (flexila), pomocí které se aplikuje fyziologický roztok s mikrobublinami, díky nimž se může ozřejmit, zda není zkrat v oblastí srdečních přepážek. Tento postup je zcela standartní, s minimální rizikovostí.
Protože se nejedná o náročný zákrok, budete moci po chvilce po ukončení vyšetření odejít domů. Mohou však přetrvávat některé účinky podaných léků. Po znecitlivění hltanu se vám bude obtížně polykat a doporučuje se další 1 hodinu nejíst a nepít. Jestliže jste dostali uklidňující injekci, doporučujeme následujících 24 hodin vyvarovat se řízení vozidla.
Existují nějaká rizika?
Komplikace se jícnové echokardiografie prakticky nevyskytují. Pokud k nim přece jen dojde, jedná se o drobné obtíže – mírná bolestivost jícnu, která je pouze krátkodobá, minimálně je zde možnost zvracení.
Jsou kontraindikace?
Existují i případy, kdy jícnovou echokardiografii provést nelze. Kontraindikacemi jsou různá onemocnění a abnormality zasahující hltan, jícen či žaludek: stenózy, divertikly, varixy, vředy apod. Vyšetření se také nedělá pacientům, kteří trpí významnou poruchou srážlivostí krve. Určitě je nutno před vyšetřením lékaři sdělit, zda nejste alergičtí na znecitlivující látku, které se aplikuje do hltanu nebo také na povrch sondy. Neměli byste toto vyšetření podstupovat pokud vás trápí kašel a nachlazení, při obtížném dýchání nosem, byť se jedná již o překonanou infekci s malými dozvuky. Před každým vyšetřením se vás budeme opakovaně tímto směrem dotazovat.
Ukázka vyšetření jícnovou sondou u pacienta s protrahovanými teplotami a zimnicemi. Jícnovou echokardiografií zjištěna endokarditida dvoucípé chlopně. Pacient podstoupil kardiochirurgický výkon, kde byl potvrzen echokardiografický nález.
